Že existují oba výrazy, asi málokoho překvapí. Ale ono je to mnohem zajímavější. Začneme tím, že oba vyslovíme stejně. Jako Moraváci pravděpodobně vždy [zhlédneme], jako Češi dost možná [schlédneme], ale my se budeme bavit o pravopise, ne o fonetice.
Je sice pravda, že v situaci, kdy se někdo kouká shora dolů, napíšeme spíše shlédnout, zatímco v kině nebo divadle půjde o situaci vhodnou pro zhlédnutí, ale to nestačí! Rozhodují totiž gramatika a vazby sloves!
Slovesa shlédnout i zhlédnout jsou dokonavá, vyjadřují děj včetně jeho ukončení, slovesa zhlížet se a shlížet nedokonavá a vyjadřují děj trvající. To ještě vsuvka pro pořádek, pardon.
Mnohem důležitější pro nás je ta gramatika, tj. že: Shlédneme, jen když koukáme (shora dolů) NĚKAM nebo např. NA NĚCO, ale zhlédneme vždy jen – přímým 4. pádem – NĚCO.
Obě slovesa mají v jádru význam „hledět“, tedy „sledovat, vidět“, ale fungují gramaticky jinak.
SHLÉDNOUT = pohlédnout, podívat se směrem dolů na něco / do něčeho / někam. Nikdy(!) se nepojí přímo s předmětem ve 4. pádě, vždy musí přijít předložka nebo příslovce (viz zvýrazněnou definici výše). Řekneme, že jsme shlédli do údolí, shlédli dolů na něco, ale nelze *shlédnout/pohlédnout něco.
ZHLÉDNOUT = (u)vidět, spatřit, zpozorovat, zahlédnout či dokoukat do konce něco“. Vždy(!) se pojí přímo se 4. pádem. Řekneme, že jsme zhlédli (celou) epizodu seriálu, hru, show či kamaráda, ji/je/sebe v zrcadle, ale nelze *zhlédnout/uvidět někam nebo na něco. (Zvratné zhlédnout/zhlížet se má vazbu v někom/něčem, ale také má jiný význam: napodobovat, zamilovat si někoho/něco.)
A zpět k významu! To, že koukáme směrem dolů, nevylučuje použití zhlédnout, a naopak to, že koukáme na film, nevylučuje použití shlédnout.
Srovnejme si tyto příklady:
Petr z rozhledny zhlédl Filipovu pleš.
Petr z rozhledny shlédl na Filipovu pleš.
Anička v kině zhlédla úžasnou scénu nového filmu.
Anička v kině (z poslední řady) shlédla na plátno, kde běžela úžasná scéna nového filmu.
Budete-li příště při použití obou sloves myslet nejen na význam slovesa, ale také na gramatiku, chybu už neuděláte. Snad jsem vám nezamotal hlavu, ale fakt jsem se snažil to vysvětlit, jak se sluší a patří.
Jak vidíte, čeština je boží a platí to občas dokonce i v tak nudné oblasti (jejíž veřejnou popularitu jazykovědci naprosto nejsou s to pochopit), jakou je pravopis… Tedy když se do toho připlete úžasná gramatika!